|
| |
|
|
Models of data flow governance and their followers: Why do countries adopt one framework over another?
Dubravčíková, Klára ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Mazač, Jan (oponent)
DUBRAVČÍKOVÁ, Klára. Models of cross-border data flow governance and their followers: Why do countries adopt one framework over another? Praha, 2022. 119 pages. Master's thesis (Mgr.). Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of Political Science. Department of International Relations. Supervisors Dr. rer. pol. Michal Parízek, M.Sc., Ph.D. & Junprof. Dr. Jan Vogler. Abstrakt Navzdory společnému úsilí značné části států na mezinárodní scéně o vytvoření jednotných pravidel pro správu dat a jejich přeshraniční výměnu v současné době existují tři různé regulační rámce, které vytvořili tři dominantní aktéři mezinárodního systému - Spojené státy americké, Evropská unie a Čínská lidová republika. Jelikož se všechny tři aktéři aktivně snaží o rozšíření jejich vlastního přístupu, před dalšími státy stojí otázka, jaký model si vybrat. Cílem této práce je s využitím logistickou regresní analýzy nalézt korelaci mezi přijetím specifického modelu a třemi sadami prediktorů, které charakterizují ekonomické, sociální a mocenské vztahy mezi navrhovateli modelů a státy, které je převzali za své. Analýza datasetu o 74 zemích, které přijaly jeden z rámců, zjistila, že vysoká kvalita demokracie a dodržování mezinárodních standardů lidských práv jsou relevantními faktory pro přijetí evropského modelu, zatímco pro...
|
|
|
Globální vládnutí a analogie s domácími politickými systémy - vliv nerovnoměrného rozložení bohatství ve společnosti na kvalitu vládnutí
Pašek, Roman ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Dopita, Tomáš (oponent)
Tato práce pojednává o problematice globálního vládnutí, konkrétně o možnosti ustanovení institucionalizované formy globální vlády, jejíž pole působnosti by bylo vymezeno globálními a nadnárodními problémy dnešního světa. Jednou z překážek kvalitního fungování takovéto světové vlády by mohla být i vysoká míra nerovnoměrného rozložení bohatství ve světě. Předkládaná práce se tedy zabývá otázkou, zda by vysoká nerovnost příjmů ve světe nutně zamezovala ustanovení globální vlády a jejímu kvalitnímu fungování, na základě výzkumu reprezentativního vzorku států a vlivu této nerovnosti na kvalitu vlády těchto domácích systémů. Ze závěrů této analýzy jsou pak analogicky vyvozeny implikace pro možné ustanovení globální vlády. Tyto závěry nám pomohou zjistit, zda má nerovnoměrné rozložení bohatství negativní či pozitivní vliv na kvalitu vládnutí, popřípadě zda mezi těmito veličinami vůbec je jasně prokazatelná spojitost. Analýza těchto veličin je možná díky kvantifikovatelnosti údajů, z nichž práce vychází, a jejich dostupnosti díky výzkumné činnosti renomovaných mezinárodních organizací. V první části práce jsou tedy detailně rozebrány jednotlivé pojmy, s nimiž se dále pracuje. V části druhé pak dochází k samotné analýze zkoumaného vzorku, z níž jsou v poslední části práce vyvozeny relevantní závěry.
|
|
|
Zrod globálního problému: agenda obezity ve WHO
Maňásková, Martina ; Doležal, Tomáš (vedoucí práce) ; Lehmannová, Zuzana (oponent)
Globální vládnutí je dnes často užívaným konceptem při studiu mezinárodních vztahů. Cílem práce je analyzovat povahu globálního vládnutí v oblasti zdravotnictví a zjistit jak aktéři mezinárodních vztahů reagují na nově se objevující výzvy a to konkrétně na případu agendy obezity. Vládnutí probíhá na více úrovních, na globální úrovni je hlavním aktérem Světová zdravotnická organizace, na úrovni nižší jsou to národní státy. Práce poskytuje odpovědi na otázky jak dochází k vytváření globální politiky zdraví, zda představuje obezita bezpečnostní hrozbu a pro koho a jakým způsobem aktéři mezinárodních vztahů koordinují své kroky na různých úrovních při boji s epidemií obezity.
|
|
|
Differences and similarities between business and environmental constituencies within UN climate negotiations
Henley, Morgan ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Klíčovým stavebním kamenem klimatické politiky je Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC), na jejímž základě každoročně probíhají jednání konference smluvních stran (COP). Vedle oficiálních smluvních stran UNFCCC se jich v pozici pozorovatelů účastní také podniky a environmentální sdružení, které jsou sdruženy do zastřešujících skupin. Tento výzkum se bude zabývat dvěma největšími a původními skupinami obchodní nevládní organizace (BINGO) a environmentálními nevládními organizacemi (ENGO), které reprezentují obchodní a environmentální sdružení. Obě skupiny mají při sekretariátu UNFCCC své tzv. focal pointy. Pro skupinu BINGO je to Mezinárodní obchodní komora (ICC) a pro ENGO jde o Climate Action Network (CAN). Tato práce konkrétně porovnává ICC a CAN a nachází podobnosti a rozdíly mezi jejich fungováním v rámci UNFCCC, pokud jde o schopnost vytvářet mezi svými členy koherentní politiky a transparentnost jejich činnosti. Tento výzkum potvrdil hypotézu, že sdružení podnikatelů spolupracují hůře a méně transparentně než environmentální skupiny. V jeho rámci proběhla řada rozhovorů s různými aktéry zapojenými do klimatických jednání, kteří měli zkušenosti s ENGO a BINGO, s cílem získat kvalitativní data. Závěry tohoto výzkumu jsou porovnávány s několika teoriemi o globálním vládnutí, zejména o...
|
|
|
Problematika soudržnosti společnosti
Havran, Mikuláš ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent) ; Jüptner, Jan (oponent)
Předložená disertační práce řeší problematiku soudržnosti společnosti prostřednictvím analýzy otázek vlivu kulturních hodnot na vývoj sociálních a politických vztahů. Snahou práce není omezit se pouze na artikulaci principů spravedlnosti Johna Rawlse, ale projevuje se v ní i odhodlání propojit je s tematikou základních lidských práv, ze kterých rovněž vyplývají otázky vhodného uspořádání společností, v němž by bylo možné z hlediska intersubjektivních vztahů dosahovat odpovídající úrovně soudržnosti společnosti a tím posilovat významný faktor pro udržitelnost sociálních vztahů ve společnostech jako takových. Metodologicky vzato, tato disertační práce je pro dostatečnou přehlednost a snadnější orientaci v celém spisu rozdělena do čtyř částí, vždy po pěti kapitolách. Těmto čtyřem částem ještě předchází samotný ÚVOD, ve kterém se snažím o praktický, leč zároveň ne méně odborně pojatý seznamovací začátek své práce. Dá se tedy říci, že každá ze čtyř částí této práce se zabývá sociálně-vědní oblastí politologického zkoumání. Mým záměrem však je přesvědčit o tom, že mezi jednotlivými částmi spojitost existuje, čehož chci využít v konkluzivní části označené jako ZÁVĚR, ve kterém celkově shrnu výzkumný záměr a skutečný cíl své disertační práce. Následně se chci pokusit o vysvětlení a vyvození hodnotících soudů,...
|
|
|
Indie jako hospodářská velmoc a její vývoj od konce studené války
Hradecký, Jiří ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá změnou postavení Indie v mezinárodních vztazích v období od konce studené války. Jedná se o případovou kvalitativní studii, která se dále věnuje hledání vlivů, které zapříčinily změnu indického postavení. Práce skládá z následujících částí. V první části jsou popsány teorie mezinárodních vztahů relevantních ke studii indického postavení v rámci velmocenských vztahů. Dále práce analyzuje indický hospodářský vývoj a historický vývoj indické zahraniční politiky a vztahy s nejvýznamnějšími globálními aktéry. Obsahem poslední kapitoly je studie institucí globálního vládnutí a politika skupiny BRICS a její vymezování se vůči institucím globálního vládnutí.
|
|
|
Demokratická legitimita globálních ekonomických institucí (World Bank, IMF, WTO)
Krajník, Jan ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato práce se zabývá demokratickou legitimitou globálních ekonomických institucí - Mezinárodního měnového fondu, Světovou bankou a Světovou obchodná organizací. Zaměříme-li se na formální stránku, tak jedním z hlavních rozdílů mezi těmito organizacemi je způsob hlasování. Ve WTO se hlasuje podle zásady jedna země, jeden hlas, zatímco IMF a Světová banka představují vážené hlasování odvíjející se ekonomické síly. Předpokládá se, že rovnostářský způsob WTO je demokratičtější a přináší větší legitimitu. Aby bylo možné posoudit míru demokratičnosti, jsou použity tři koncepty demokracie. Jedná o klasický athénský model, Schumpeterův model soutěže elit a moderní koncept kosmopolitní demokracie. S narůstající důležitostí těchto mezinárodních organizací, které se zabývají monetární stabilitou, respektive ekonomickým rozvojem a mezinárodním obchodem je nutné se na ně zaměřit i pohledem jednotlivého občana. Proto je vliv občana měřen pomocí Banzhafova indexu moci přepočteného velikostí obyvatelstva daného státu pro všechny tři organizace. A touto perspektivou hlasování ve WTO přináší větší nerovnosti mezi občany různých zemí. Na druhé straně se ukazuje, že odlišné způsoby hlasování nejsou klíčovým faktorem determinujícím demokratickou legitimitu v rámci daných modelů demokracie, v případě Schumpeterova...
|
|
|
Globální vládnutí a analogie s domácími politickými systémy - vliv nerovnoměrného rozložení bohatství ve společnosti na kvalitu vládnutí
Pašek, Roman ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Dopita, Tomáš (oponent)
Tato práce pojednává o problematice globálního vládnutí, konkrétně o možnosti ustanovení institucionalizované formy globální vlády, jejíž pole působnosti by bylo vymezeno globálními a nadnárodními problémy dnešního světa. Jednou z překážek kvalitního fungování takovéto světové vlády by mohla být i vysoká míra nerovnoměrného rozložení bohatství ve světě. Předkládaná práce se tedy zabývá otázkou, zda by vysoká nerovnost příjmů ve světe nutně zamezovala ustanovení globální vlády a jejímu kvalitnímu fungování, na základě výzkumu reprezentativního vzorku států a vlivu této nerovnosti na kvalitu vlády těchto domácích systémů. Ze závěrů této analýzy jsou pak analogicky vyvozeny implikace pro možné ustanovení globální vlády. Tyto závěry nám pomohou zjistit, zda má nerovnoměrné rozložení bohatství negativní či pozitivní vliv na kvalitu vládnutí, popřípadě zda mezi těmito veličinami vůbec je jasně prokazatelná spojitost. Analýza těchto veličin je možná díky kvantifikovatelnosti údajů, z nichž práce vychází, a jejich dostupnosti díky výzkumné činnosti renomovaných mezinárodních organizací. V první části práce jsou tedy detailně rozebrány jednotlivé pojmy, s nimiž se dále pracuje. V části druhé pak dochází k samotné analýze zkoumaného vzorku, z níž jsou v poslední části práce vyvozeny relevantní závěry.
|
|
|
Vliv Global Witness na utváření legislativy konfliktních minerálů
Lukeš, Jakub ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou konfliktních minerálů v Demokratické republice Kongo. Situace v zemi je po dlouhá desetiletí monitorována britskou nevládní organizací Global Witness. Porušování lidských práv, ilegální obchodování a následný exporto minerálů ze země, je vykonáván pod dohledem militaristických rebelských skupin, které jsou nepřímo financovány mezinárodními korporacemi. V důsledku narůstajícího normativního tlaku se v posledních letech utvořila aktivnější spolupráce mezinárodního společenství v oblasti regulace konfliktních minerálů. Cílém této diplomové práce je zhodnocení působení Global Witness při nastolování agendy konfliktních minerálů, včetně kritického posouzení doposud přijatých legislativních/regulaních opatření, kde se primárně zaměřuji na efektivnost a účinnost implementace.
|
host ::
RSS.